U miminek, která navštěvují z nějakého důvodu fyzioterapii, je velmi důležité zabývat se podrobněji i tím, jak je nosit. Během návštěvy řešíme, jak celkově zacházet s dítětem během dne – jak jej chovat, zvedat, přebalovat…. Mluví se o 24hodinovém konceptu péče (v Bobathově metodě je to tzv. handling). Vše samozřejmě individuálně a s ohledem na problém, který chceme ovlivnit. Někdy již samotná úprava handlingu k vyřešení problému postačí a na cvičení ani nedojde.

U miminek, která se vyvíjí v pohodě, to podle mne není třeba tolik řešit. Miminko potřebuje ke svému vývoji tělesný dotyk a různorodé podněty, sbírat zkušenosti. Takže je fajn, když jej chytíme po každé trochu jinak. Je vlastně přínosné, když má (co se týče nošení) každý člen rodiny svůj styl.

Existuje plno literatury a také kurzů pro rodiče na toto téma. Kurz, je-li veden citlivě, rodiče může podpořit v tom, co mají v sobě od přírody. Pomalé, plynulé pohyby, jistota, klid… to je to, co je při péči o miminko potřeba. Ráda takovou podporu nabízím i v rámci preventivní návštěvy u mne v ordinaci.

Pozor bych si však dala na kurzy, které nadužívají formulace typu, že něco je či není správně. Na informace, které v rodičích vyvolávají obavy či stres. Cítím, že je třeba rodičovské kompetence podpořit a upevnit, ne vyvolávat pocit viny z toho, že mohu nevhodným nošením miminku ublížit.

Nejsem příznivcem univerzálních návodů. Co může být přínosné pro jednoho, u druhého fungovat nemusí. Konkrétní úpravy způsobu nošení již za mne spadají do terapie a je třeba je volit v kontextu konkrétního cíle, kterého tím chceme dosáhnout. Patří tedy do rukou odborníka.

Jsem ráda, že náš Alfréd jde z ruky do ruky…a je úžasné, že se toho sourozenci nebojí, neřeší...mají to prostě dáno od přírody, stejně jako to máme někde v sobě i my všichni ostatní.